Bio a zdravý rozum

Rok od roku roste povědomí lidí o biopotravinách i zájem o ně. Zatímco v roce 2005 utratili Češi za biopotraviny 350 miliónů, v roce 2006 už to bylo více než 700 miliónů.

Stále aktuální je otázka vhodnosti a výhod biopotravin pro naše stravování. Biopotraviny neřeší problém tvorby diet a skladby vyváženého jídelníčku. Jsou alternativou běžných potravin, neboť jejich výhodou není ani nižší obsah energie, ani nižší obsah nasycených tuků či cholesterolu. Biopotraviny jsou vyráběny šetrnějším způsobem bez použití xenobiotik a konzervantů, nejsou zdravější ani dietnější.

„Biopotraviny mají svá pozitiva, ale také své nevýhody,“ upozorňuje doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD., člen Fóra zdravé výživy a dodává: „Jedním z pozitiv biopotravin je šetrnější přístup k životnímu prostředí při výrobě. Absence používání chemických prostředků ochrany rostlin však může přinášet též určitá rizika, způsobená větším výskytem škůdců či chorob napadajících plodiny právě proto, že nejsou chemicky ošetřeny. Biopotraviny si sice zachovávají přirozenou chuť, barvu i vůni, problémem však zůstává většinou menší velikost, horší vzhled produktů co se týče barvy a lesku a také např. častější strupovitost či rychleji se objevující hniloba“. Malovýroba, kterou jsou biopotraviny vyráběny, zvyšuje jejich cenu oproti produktům potravinářské velkovýroby. Například cena jogurtů v bio kvalitě je dvojnásobná, cena pečiva, zeleniny, ovoce, masa a vajec i několikanásobná oproti běžným potravinám. Sortiment biopotravin navíc není zcela kompletní, což může bránit požadavku pestrosti jídelníčku.

Podle zákona o ekologickém zemědělství, novelizovaném po vstupu ČR do EU, dostává biopotravina nebo bioprodukt certifikát. Takto certifikovaný výrobek má právo používat ochrannou známku (logo BIO - zeleno-bílá zebra půlkruhového tvaru s nápisem Produkt ekologického zemědělství). Bez tohoto loga nelze výrobek považovat za biopotravinu. „Ne všechny potraviny, které mají v názvu „bio“, odpovídají legislativním požadavkům a ve skutečnosti nejsou biopotravinami,“ uvádí doc. Ing. Jana Dostálová, CSc., členka Fóra zdravé výživy.

„Při tvorbě zdravého jídelníčku pro děti i dospělé je nutné dodržovat hlavní zásady správné výživy, kterými jsou pestrost, pravidelnost a přizpůsobení stravy aktuálnímu zdravotnímu stavu. Biopotraviny neřeší problematiku tvorby diet a skladby jídelníčku jen proto, že jsou bio. Jedná se o alternativu, která omezuje množství xenobiotik v potravě. Neplatí však, že jsou dietnější a tedy vhodnější. Správně sestavený jídelníček mohou biopotraviny vhodně doplňovat, v jejich případě však budeme muset sáhnout hlouběji do peněženky“, říká Tamara Starnovská, místopředsedkyně Fóra zdravé výživy. Cenové relace budou závažným argumentem i při rozhodování o zavedení bio potravin do hromadného stravování ve školních a nemocničních jídelnách. Tyto formy stravování musí garantovat vhodnou skladbu stravy, včetně bezpečných dávek živin, energie a ochranných látek pro konkrétní skupiny konzumentů. Pokud by požadavek na zavedení biopotravin do tohoto systému nebyl kompenzován odpovídající finanční dotací, bude značným rizikem celkové snížení potřebných dávek potravin.