Čas chřipky (i ptačí) nastává

Právě v nastávajícím podzimu, kdy klesají teploty, nastává čas pro šíření chřipek, i té ptačí, tj. aviární influenzy. Je tedy dobré, aby i nadále chovatelé drůbeže pečlivě sledovali chovy. Kromě toho ostatně i stále platí mimořádná veterinární opatření Státní veterinární správy ČR, která byla vydána již v roce 2007 a nebyla zrušena. Podle nich jsou povinni chovatelé, kteří chovají jako podnikatelé drůbež, hlásit své místně příslušné krajské veterinární správě významné změny zdravotního stavu chovaných ptáků. To znamená pokles v příjmu potravy o více než 20 % nebo pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, anebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

Dále je také vhodné chovat drůbež vodní odděleně od hrabavé a bránit kontaktu s volně žijícími ptáky. To ale není nic nového. I chovy ostatních hospodářských zvířat mají být organizovány tak, aby zvířata nemohla být v kontaktu s volně žijícími živočichy. To vyplývá z veterinárního zákona.
Virus ptačí chřipky je v okolním prostředí v Evropě stále přítomen, je tedy dobré riziko nepodceňovat. Je třeba uvést, že Státní veterinární správa ČR monitoruje situaci pečlivě, vyšetřujeme i volně žijící ptáky, kteří uhynuli a v letošním roce (ani v loňském) jsme žádného nemocného nezaznamenali. Přesto jsme v pohotovosti.

Čas od času někdo vznese dotaz, zda může prostřednictvím masa nebo jídla vůbec „chytit“ například chřipku, anebo nejnověji Aujeszkyho chorobu prasat.

Vezměme to popořadě. Chřipkové viry jsou termolabilní, to znamená, že stačí teplota kolem 70 °C, aby byly destruovány a pozbyly virulence. Nemluvě o tom, že suroviny živočišného původu, tj. zejména maso, mohou být uvolněny do oběhu jedině za podmínky zdravotní nezávadnosti. Nemluvě o tom, že při kuchyňské úpravě se i popřípadě druhotně kapénkami kontaminované potraviny teplem potenciálního nebezpečí zbaví.
Pokud jde o rizika z jídla, tak nedobře může člověku být především proto, že nedodržel při jejich skladování doporučenou teplotu, popřípadě dopustil, aby byly druhotně kontaminovány. Pokud se konzumuje jídlo, které není čerstvé, mohou se na ideální živné půdě pomnožit salmonely, kampylobakter, popřípadě jiné nepříjemné mikroorganismy.

A Aujeszkyho choroba prasat? Z té člověk nemusí mít obavy vůbec žádné. Jde o „zvířecí“ nemoc, která na člověka přenosná není, a to maso, které je na trhu, prošlo veterinární kontrolou a je zdravotně nezávadné. Pokud se na území ČR nevpouštějí při obchodování živá prasata z problematických zemí, je to z důvodu, aby se nákaza nezavlekla do chovů našich prasat. Nikoli z důvodů ochrany zdraví lidí.

Zdroj: SOS

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10