Málokdo ví, že 2/3 naší populace trpí podváhou a velká část „ nepodvyživených“ jsou lidé se zdravotními problémy, které vznikly v důsledku poruchy příjmu potravy (obezita, hypercholesterolemie, vysoký krevní tlak,…). Správný příjem potravy má velký význam pro naše tělo, nejenže mu dodává dostatek energie, živin a vitamínů, ale také minerální látky, stopové prvky vlákninu, vodu a další potřebné látky.
V našem mozku, přesněji v hypotalamu máme dvě centra, která řídí přijímání potravy, a sice centrum hladu a centrum sytosti.
Centrum sytosti řídí především krátkodobé rytmy v příjmu potravy. Na jeho činnost mají vliv distenze (roztažení) žaludeční stěny, peptidový hormon cholecystokinin a glukózo – senzitivní neurony mozkového kmene (zvýšená hladina glukózy má tlumivý vliv na příjem potravy).
Na dlouhodobé regulaci se podílí hlavně tukové buňky.
Další faktory, které ovlivňuj příjem potravy, jsou například horečka, změny teploty zevního prostředí nebo důležité cirkadiální rytmy (rytmy v příjmu potravy). Krátkodobý akutní stres může příjem potravy také utlumit, dlouhodobý stres nebo deprese může mít efekt opačný.
Podle zdravotnických studií ovlivňuje ze 60% náš zdravotní stav výživa! Spolu se zdravým životním stylem pak tvoří 80%. Pouze 20% zbylých procent se vztahuje ke genetickým předpokladům, životnímu prostředí, úrazům atd.
Význam proteinů pro organismus:
Proteiny jsou hlavní stavební složkou podpůrných orgánů a svalstva, některé hormony, slouží jako transportní proteiny a enzymy, protilátky a při nedostatku i zdroj energie. Pro naše tělo je potřeba neustále v potravě dodávat tzv. esenciální bílkoviny. Tedy ty, které si naše tělo neumí samo vyrobit. Doporučený příjem proteinů denně je asi 10 – 15% celkové energie, tj. 0,8 g bílkovin na jeden kilogram hmotnosti denně. Zvýšený příjem je důležitý především v nemoci a těhotenství.
Důležité také je, aby byla v rovnováze tzv. dusíková bilance, protože bílkoviny netvoří zásoby. Při nedostatku bílkovin může dojít k poruchám tělesného i duševního vývoje, snížení odolnosti proti nemocem, tvorbě edémů a zhoršení hojení ran.
Význam lipidů v organismu:
Tuky jsou estery glycerolu a vyšších mastných kyselin. Na tyto látky se také tuky ve střevech štěpí. Jedná se bohatý zdroj energie, vytvářejí izolační vrstvy (obaly orgánů, tepelná izolace,…), jsou nezbytné pro vitamíny rozpustné v tucích
Doporučovaný příjem je asi 25-30% energetického přívodu. Při nedostatečném příjmu tuků se zhorší hojení ran, zpomalí se růst a dokonce se mohou vyskytnout i problémy s reprodukční schopnosti nebo srdečního rytmu. Z nadměrného příjmu tuků vzniká obvykle obezita, zvyšuje se riziko vzniku diabetu mellitu či zhoubných nádorů.
Význam sacharidů v potravě:
Sacharidy, především glukóza, jsou nejrychlejším zdrojem energie zejména pro mozek a svaly. Polysacharidy poskytují svou energii pozvolna, protože se musí nejprve rozložit na tělu vstřebatelnější látky. Nicméně cukrů bychom měli přijmout 50 – 55% celkové energie.Nadměrný příjem sacharidů vede k obezitě, zvyšuje předpoklady pro vznik diabetes mellitus (cukrovky) a hrozí nebezpečí zubního kazu.
Vláknina
Vláknina je tvořena především polysacharidy (celulóza, pektin,…). Dělí se na nerozpustnou, která na sebe ve střevech „ nabalí“ odpadní látky a usnadní jim cestu z těla, podporuje peristaltiku střev (přirozené pohyby střevní svaloviny, díky kterým se potrava posunuje), takže působí příznivě proti zácpě. Vláknina rozpustná (pektin) váže žlučové kyseliny a pomáhá snižování cholesterolu v krvi.Zpomaluje resorpci sacharidů a výrazně brzdí tvorbu cholesterolu v játrech.
Takže co vlastně jíst?
Zásadně pestrou stravu, snažit se zvýšit příjem ovoce a zeleniny, denně konzumovat dostatek tekutin. Pravidelně konzumujte mléčné výrobky, maso jezte libové bez viditelných tuků, omezte smažené pokrmy a jen výjimečně konzumujte instantní polévky.
DanielkaZ
ChytráŽena - čtenářka