Přemýšlím

Často debatujeme doma v rodinném kruhu, s přáteli, či na pracovišti, dokonce i s docela neznámými lidmi na ulici o současné ekonomické a politické situaci, všichni svorně nadávají, ale nikdo se nedokáže angažovat, zveřejnit svůj názor, bojí se ještě více než za nadvlády komunistů. Všichni nakonec sklopí hlavy a povzdychnou si, že sami nic nezmohou, pokud se koná nějaká protestní akce, raději zůstanou spořádaně doma, když za někým dojdete s peticí, tak to většinou skončí mořem výmluv.

Většina vypráví, že by to chtělo novou revoluci, ale nikdo není ochoten nic dalšího udělat, lidé se začínají smiřovat se skutečností a to není dobře.

Marně přemýšlím, jak zburcovat tento národ, aby se přestal chovat jako pštrosi a přestali strkat hlavu do písku, začali používat vlastní hlavu a nenechali se manipulovat masmédii, která masírují většinu. Kdo má v rukou televizi, rozhlas, významné noviny, ten vládne obrovskou mocí a nechápu lidi, že věří všemu, co se jim šikovně servíruje.

Co by se muselo stát, aby se lidé začali chovat hrdě a ne jako ponížení služebníčci? Obávám se, že téměř nic, vždyť v naší společnosti se vytrácí morálka, solidarita, každý si hledí pouze sám sebe a pokud se jemu neděje křivda, řídí se heslem: „Nehas, co tě nepálí!“ Pokud se octne ve svízelné situaci, teprve s úžasem zírá, že to nikoho nezajímá.

Nikoho nezajímá, že žijí lidé pod hranicí lidské důstojnosti, zaměstnavatelé z nich doslova dřou kůži za pár korun, vždyť dobře vědí, že za bránami je hrůza lidí bez práce a dokonce i na místo skladníka se hlásí i lidé s vysokoškolskými tituly. Tohle již není smutné, ale přímo ostuda, co naše společnost připustí.

Opět se pěstuje úplatkářství, známosti, poklonkování…Lékaři klidně uschopní nevyléčené lidi, aby náhodou nebyli sankciováni pojišťovnami a oni nepřišli o své dobře placené prebendy. Ve školách bují šikana, všichni to vědí, ale kantorům je to šumafuk, odučí si své hodiny, stěžují si na nízké platy a jak jsou strašně unavení, přece po nich nemůže nikdo chtít, aby ve svém volnu hnuli třeba malíčkem zadarmo.

V nemocnicích si může zjednat pořádek pouze pacient, který se nebojí a je schopen se o sebe postarat, bezmocní lidé tiše trpí. Většina zdravotních sester přece nebude dělat podřadnou práci a sanitáři a sanitářky, pokud jsou lidští, nemohou ani při dobré vůli, všechno zvládnout, takže postupně rezignují. Do domácí péče se propouštějí lidé nedoléčení a nikoho nezajímá, že ten člověk si nedokáže sám pomoci. Hlavně všechny především zajímá, zda zaplatil příslušné poplatky, které jsou často postavené na hlavu.

A naši páni politici? Plná ústa slov o zadlužení, ale pouze káží vodu a sami pijí víno. Copak oni by si mohli představit, jak žije velká část obyvatel? To ze svých výšin a skandálů opravdu nemohou vidět, natož nám ukázat, jak by vyžili z mála.

I ten slavný důchodce z Vysočiny se chlubí, jak skromně a pohodlně vyžije ze starobního důchodu. Z čehopak potom platí školné v elitním gymnáziu Klause ml. Své dceři? Ptají se obyčejní lidé vůbec na toto? Spíše nadšeně tleskají rozežraným umělcům, politikům, managerům a zlaté mládeži, kteří nevědí, co roupama dělat a vyrábějí jeden skandál za druhým.

Kde se dovolat práva? U soudů, nebo policie? Nedejte se vysmát, zkorumpovanější instituce snad již nejsou. Nebo se snad mýlím?

Pokouším se zveřejnit svůj vlastní názor, ale pochybuji, že se najde médium, které ho zveřejní, určitě se mi dostane odpovědi, že jejich tiskoviny nejsou na tento styl zaměřená. Budu k tomuto článku připisovat, kdo všechno odmítl, třeba se najde někdo statečný, jenže to bude někdo tak málo zavedený, že stejně si můj názor vlastně nikdo nepřečte.

Vůbec nevolám po návratu komunismu, to ani náhodou!

Ale tohle je demokracie, že vyhrávají ti bezohlední sobci?

Zdenka58 - čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete