Už je to konečně za mnou!

Znám pár dětí, které brečí, když se rodiče rozvedou. I já brečela, jenomže mého otce už jsem nikdy neviděla...!! Jak je to možné??? Když jsem byla menší, tak jsem měla krásné dětství... Ale najednou BUM a bylo vše pryč. Moje matka je zdravotní sestra a můj otec bohužel zaměstnání nemá.

Víte, jednoho dne ke mně přišla babička a řekla mi, že táta od nás odchází. Celý dny jsem nemluvila a brečela, ale poté jsem se dozvěděla pravdu, rodiče od sebe odešli, protože otec neměl zaměstnání a udělal strašnou věc, a tak ho zavřeli do kriminálu, chodila jsem do školy a slyšela pokřiky, že mám tátu ve vězení. Byla jsem z toho docela dost smutná, nevěděla jsem, jak mám reagovat, co jim mám říct, nebo jak se mám bránit.

O pár let tátu pustili domů a já byla zase ta štastná, rodiče sice spolu nežili, ale k tátovi jsem jezdila ale zase jen chvilku, protože o pár let ho zavřeli znova. Nevěděla jsem, jestli mám brečet anebo se vzchopit a říct si, že prostě takhle to nejde, aby byl pořád zavřenej a mně se kvůli tomu děti ve škole smály... Psal mi domů dopisy jak mě má rád a jak už to nikdy neudělá, moje maminka mi vždy říkala : "Denisko, nemá to cenu, on se nezmění."

Ale já jí nevěřila, věděla jsem, že jednoho dne ho pustí a já zase budu šťastná. A měla jsem pravdu ... Opět byl puštěnej na svobodě a já byla ráda. Našel si přitelkyni, Slovenku, jmenovala se Adriánka, byla moc hodná a já jsem ji měla ráda. Po nějaké době s ní čekal první dítě, holčičku Sarah. Když se narodila, tak jsem tam pořád jezdila, hlídala jsem ji a byla pořád s ní. Ale po nějaké době mi Adriána zavolala strašnou věc, prý odjíždí na Slovensko, protože můj otec je opět zavřenej. Zase jsem probrečela plno dní.

Můj táta si zkazil štěstí a já ho měla čím dál tím míň ráda, někdy jsem cejtila, že ho už ani ráda nemám. Já vím, je to strašné, ale prostě když máte otce, který byl tolikrát ve vězení, tak ten pocit najednou příjde sám, aniž byste chtěli. Moje maminka měla pravdu, měla jsem vědět od začátku, že se nezmění. V tuhle dobu je můj otec taky ve vězení, myslím, že ho pustí až za 2 roky. Já jsem poznala, jaký je, že se nezmění.

Adriánka žije štastně na Slovensku se Sárinkou, a já? Už 2 a půl roku mám skvělého přítele a jsem taky šťastná. Akorát bohužel můj otec o vše přišel a taky si to uvědomil.

Autor:dendulinka