Zelenina a ryby stále častěji získávají místo na jídelníčku českých spotřebitelů na úkor moučných výrobků, sladkých jídel a tučných mas, dříve typických pro českou kuchyni. Přechod ke stravování, které odpovídám moderním výživovým trendům a medicínským poznatkům o vlivu stravy na zdraví člověka, považuje za důležité stále větší množství lidí.
Zelenina a ovoce jsou hlavním zdrojem vitaminů (C, B, E, karotenu), minerálů (zvláště draslíku, železa, magnézia, mědi), vlákniny a dalších látek, které přispívají k zachování zdraví. Vitaminy jsou důležitou složkou enzymů nepostradatelných pro chod biologických procesů probíhajících v lidském těle. Významná je jejich role při tvorbě krve, kůže, kostí, odstraňování toxických látek, zpomalování stárnutí buněk a zvyšování obranyschopnosti organismu. Minerály a stopové prvky mají podobnou funkci. Vláknina snižuje nebezpečný krevní cholesterol.
U rybího masa příznivě působí na zdraví vysoký obsah polyenových mastných kyselin, což je druh tuků, který chrání před vznikem aterosklerózy. Významný je také obsah jódu v mořských rybách.
Ryby doporučují odborníci na výživu kvůli obsahu minerálů – zejména jódu a fosforu – a vitamínů, hlavně skupiny B12 a D. Většina druhů rybího masa je také málo tučná, ale i u tučnějších druhů, jako je losos či tolstolobik, platí, že rybí tuk má pro lidský organismus prospěšné složení. Tzv. polynenasycené kyseliny, které se v rybím mase vyskytují, jako omega 3-mastné kyseliny, mají příznivý vliv na ukládání cholesterolu a srdečně-cévní systém.
„Zdravé potraviny“ však stále nezaujímají ve výživě Čechů takové místo, jaké by podle odborníků měly. Od roku 2005 se spotřeba melounů, rajčat, paprik a salátových okurek se výrazně zvýšuje. V žebříčku spotřeby v kg na jednoho obyvatele vedla v roce 2005 rajčata (10,5 kg), druhá byla cibule (9,3) a třetí melouny (8,8).
Obezita, kardiovaskulární choroby, zažívací potíže, cukrovka nebo rakovina střev – na většině současných tzv. civilizačních chorob má svůj podíl špatná výživa. Osvěta v tomto směru je proto velmi důležitá. Společnost pro výživu a Fórum zdravé výživy proto vydalo výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo České republiky s názvem Zdravá 13. Mezi třinácti doporučeními najdeme i tato:
Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny 2 × více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů.
Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2 × týdně.
Tyto zásady potvrzuje i „pyramida výživy“ podle Státního zdravotního ústavu, která představuje ideální složení naší každodenní stravy a jejího množství vyjádřeného v obvyklých porcích:
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
2–3 porce denně
dospívající , těhotné a kojící ženy 3–4 porce
1 porce = 250 ml mléka, 150 ml jogurtu, 50 g sýru, vybíráme nízkotučné výrobky
ZELENINA
3–5 porcí (300–500 g) denně
dáváme přednost syrové zelenině krátkému dušení či mikrovlnné přípravě před vařením, saláty připravujeme s olejovou zálivkou
OVOCE
2–4 porce denně
1 porce = střední jablko, banán, kiwi, mandarinka, 125 ml neslazeného džusu
RYBY, DRŮBEŽ, MASO, MASNÉ VÝROBKY, VEJCE
1–3 porce denně
1 porce = 50 g masa, 1 vejce
vybíráme drůbež a libová masa, ryby nejméně 1× v týdnu vejce 3–5 v týdnu
PŘÍLOHA
obilniny, těstoviny, rýže, pečivo, luštěniny, ořechy
5–9 porcí denně
1 porce = 1 chleba (60 g), 1 rohlík, houska, 1 koláček, 125 g vařené rýže, brambor, těstovin, knedlíků
vybíráme celozrnné výrobky, rýži natural, sóju, používáme denně 1–2 lžíce tepelně nezpracovaných rostlinných olejů
Zdroj: Findus
Jana Zedníčková
Chytrá Žena.cz